Od chvíle, kdy člověk uzavřel světlo do nějaké nádoby a oživil ho elektrickým proudem, uplynulo už mnoho a mnoho času. A jelikož to rozhodně nebyl vůbec špatný nápad, začala se tato myšlenka postupně dále a dále rozvíjet. Po žárovce spatřily světlo světa i další světelné zdroje. Mezi ně patří i výbojky. Tato moderní svítidla jsou v podstatě uzavřené trubice, které jsou naplněné různými druhy par a plynů. Záleží vždy na každém jednotlivém typu. Pomocí elektrod se zavádí elektrický proud do plynové náplně a tak vzniká světlo. Je to jistě velice laické vysvětlení a možná by se mnou mnohý fyzik nesouhlasil a chtěl by to trochu více rozvinout. Nám laikům ale docela stačí, když máčkneme na vypínač nebo jiné tlačítko a rozsvítí se světlo.Naplníme-li naši výbojku rtutí, pak dosáhneme efektu modrého nebo ultrafialového světla. Rtuť je prvek, který patří mezi ty nebezpečnější. Je totiž velice toxický. Přesto se s ním dříve plnily různé teploměry a barometry. Je to kov, který je za určitých podmínek kapalný. Kromě této vlastnosti je také dobrým vodičem elektrického proudu. Pozor na zářivky Na našem trhu se stále ještě vyskytuje nízkotlaká rtuťová výbojka, kterou známe pod běžným označením jako zářivku. Jistě se s ní někde setkal každý. Zářivky osvětlovaly různé kanceláře, ordinace lékařů a další veřejné budovy. Při likvidaci těchto světelných zdrojů je zapotřebí dbát jisté bezpečnosti. Trubice totiž obsahují určité množství tohoto nebezpečného kapalného kovu. Výbojek se ale v současné době vyrábí více druhů. V podstatě každý plyn, který je k tomu vhodný, se dnes plní do těchto trubic. Některé druhy využívají umělci ke svým kreativním nápadům. Například helium je hojně využíváno pro speciální efekty. Vydává totiž světlo bílé až oranžové a pokud změníme podmínky, pak se může proměnit na šedé či modré. 4.3/5 - (3 votes)